Čerstvé řezané dubové řezivo

Čerstvé řezané dubové řezivo není možné ihned po pořezání používat na výrobu jakýchkoliv produktů. Vlhké dřevo podléhá při jeho dodatečném vysušení tvarovým a rozměrovým změnám a je snadno napadnutelné biologickými škůdci. 

Čerstvě řezané dubové řezivo a jeho skladování 

Při sušení dřeva dochází k odstranění přebytečné vody co nejrychleji na hodnotu vlhkosti, které musí odpovídat prostředí, kde bude výrobek používán. Dřevo se proto skladuje a suší současně od chvíle, kdy byl strom pokácen až do jeho zpracování. Dřevo má tendenci si udržet vlhkost v souladu s okolním prostředím. Výjimkou je dřevo impregnované a uložené ve vodě. 

Čerstvě pokácené dubové řezivo má absolutní vlhkost 60 – 100%. U těžkých dřev jako je dubové řezivo je vlhkost jeho jádra 60 – 80%, běl má vlhkost 70-80%. Voda je nejrychleji odpařována z plochy příčného řezu. Nejdříve se zde tvoří výsušné trhliny a vznikají zde vhodné podmínky pro napadení dřevokaznou houbou. V této fázi se můžete použít ochranný nátěr.  Čerstvě pokácené dubové řezivo se skladuje tak, aby bylo izolováno od půdní vlhkosti. Následně je odvezeno k dalšímu zpracování. 

Sušení řeziva je mnohem složitější, než sušení paliva. U paliva stačí zabránění přístupu vody do hran a rozřezání polen na vhodnou délku tak, aby mohlo dřevo vyschnout přirozeným způsobem. Závadou je zde pouze možný výskyt dřevokazných hub, kdy dochází k pomalému sušení. 

Čerstvě řezané dubové řezivo je možné sušit umělým i přirozeným způsobem. 

Přirozené sušení řeziva

Přirozené sušení řeziva spočívá v pozvolném vysoušení řeziva v přírodních podmínkách. Čerstvě pokácené dubové řezivo se skládá do hrání podle daných pravidel. Doba sušení pak závisí na tloušťce, dřevině i na počáteční a konečné vlhkosti a teplotě. Průběh sušení je kontrolován pomocí vlhkostních vzorků, které se odebírají ze středové části řeziva. Vypočítává se jejich hmotnost na konci sušení. Ty se poté váží.